Velké Popovice
digitální povodňový plánB. Věcná část
Charakteristika zájmového území
Obec Velké Popovice leží v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji, přibližně 24 km jihovýchodně od Prahy a 8 km jižně od svého ORP Říčany. Žije zde 3375 obyvatel. Obec je známá svým Pivovarem Velké Popovice.
Patří do povodí Mokřanského potoka a Křivoveského potoka s větším počtem jejich přítoků a vodních nádrží. Jedná se o oblast využívanou zemědělsky s cca 1/2 podílem lesů. Členité území zahrnuje celkem 10 oddělených lidských sídel - osad:
Velké Popovice - Brtnice - Dub - Dubiny - Klenové - Kránský - Křivá Ves - Lojovice - Mokřany - Řepčice
Povodní jsou ohroženy oblasti zástavby na obou březích podél vodních toků, některé výše položené osady jsou však už mimo nebezpečí.
V posledních letech se v území rozvíjí obytná i komerční zástavba, což sebou nese změny odtokových poměrů (zásahy do krajiny, výstavba nezasakovacích ploch, mostů apod.). Tuto skutečnost je třeba zohlednit technickými opatřeními, napr. regulací odtoku ze zpevněných ploch, komunikací apod. již v předrealizačních etapách.
Katastrem protéká Mokřanský potok, který odtéká na jih do Mokřan a dále Nespek, kde se vlévá do Sázavy jako její pravostranný přítok.
Dopravní síť:
Obcí prochází s názvem Ringhofferova ulice silnice II/107 Říčany – Velké Popovice – Kamenice – Týnec nad Sázavou (tato průjezdní silnice obcí bude čase nahrazena obchvatem - dle ÚP). Z ní odbočuje ve Velkých Popovicích u východní strany pivovaru jako Masarykova ulice silnice III/1018 na východ na Mirošovice (z ní u Vidovic odbočuje na sever silnice III/1016 přes Kunice do Strančic). U jižní strany pivovaru ze silnice II/107 odbočuje na jih jako bezejmenná ulice silnice III/1019 přes Brtnici do Lojovic. Ve vzdálenosti 3 km severně po silnici II/107 je exit 15 (Všechromy) na dálnici D1.
Do velkopopovického pivovaru vede železniční vlečka ze železniční stanice Strančice. Nejbližší železniční stanicí jsou Strančice ve vzdálenosti 5 km od centra obce, ležící na trati 221 mezi Prahou a Benešovem. Obcí prochází koridor konvenční železniční trati č. 220 na území Středočeského kraje - úsek Praha - Bystřice u Benešova ve střídavě tunelovém a povrchovém vedení o šířce 220m – 225m.
Geomorfologie katastru
Obec patří mezi sídla v Pražské plošině, které spadá do Benešovské pahorkatiny. Rozloha katastru Velkých Popovic je 15,62 km2 a jeho průměrné nadmořské výška je 440 m n.m. Hlavními vodními toky jsou Mokřanský potok a Křivoveský potok s řadou přítoků, na kterých leží velký počet vodních nádrží (největší jsou Pivovarský rybník, Veselák a Habří). Uprostřed obce je MVN rybník Na návsi. Celkový reliéf v obci patří ke kopcovitého terénu Benešovské pahorkatiny.
V obci je aktivní Sbor dobrovolných hasičů.
Benešovská pahorkatina
Benešovská pahorkatina je geomorfologický celek v severní a severozápadní části Středočeské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 2410 km² ve středních Čechách po obou březích řeky Vltavy. Oblast se nachází v povodí Otavy, Vltavy a Sázavy.
Velké Popovice se rozprostírají na samém severovýchodním okraji Benešovské pahorkatiny (dominantou je zde vrchol Hůra 490 m).
Klimatické poměry
Základní rysy podnebí středočeského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace hřbetů Benešovské pahorkatiny (jihovýchod severozápad, tedy podél převládajícímu větrnému proudění.
Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 26 - 27 °C, na jihozápadě až 28 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhrny srážek dosahují cca 400 mm/rok. Srážkově nejbohatší jsou letní měsíce.
Sníh a sněhová pokrývka
Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smíšené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.
Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 %.